aktualizováno 4. 11. 2002

- po dlouhé době, kdy aktualizace byla téměř nulová jsem přišel s novou grafikou - snad se bude líbit. Je tu ještě dost práce a málo času, takže dotáhnutí webu do dokonalosti přenechávám času. Děkuji všem kteří mi nabízíte svou pomoct. Opravdu, OPRAVDU moc si toho vážím.

Zdravím všechny příznivce a milovníky jazzu,

Snad byl tenkrát podzim, nebo možná zima? To už nevím přesně, ale bylo to období, kdy jsem propadal těm největším depresím co mě zatím v životě potkaly. Byl to pozdní podzim, už si vzpomínám. Chodil jsem se sklopenou hlavou sem a tam, tiky po celém těle si nedaly a nedaly říct a ze mě vycházela jen slova typu „ach jo“, nebo „proč“ apod.  Poslouchal jsem tichou nostalgickou hudbu, což mé deprese ještě více prohlubovalo. Nevím proč jsem to tenkrát tak řešil. Jednoho dne mě ta hudba už dost žrala, a tak jsem se zeptal svého kamaráda zda-li by neměl nějakej ten jazz. Prý jen Louise Armstronga. Bylo mi to jedno. Věděl jsem, že je černoch, dokáže opravdu moc nafouknout tváře a že hraje ne trubku. Tak mi ho teda tenkrát půjčil (co mu do smrti nezapomenu).

Nevím jak, ale po pár skladeb se mi po dlouhé době na tváři objevil úsměv. Během pár minut jsem jančil jak pominutej. Lítal jsem po bytě do půl těla slečenej až mi do očí stékal pot. Byl jsem zase šťastný. Stalo se mi to poprvé v životě. Takováhle náhlá změna mě tak moc mile překvapila, že jsem pak všude hrdě prohlašoval: „poslouchám jazz“.

Jendou jsem se seznamoval s nějakou holkou. A tak jsem opět prohlásil svou oblíbenou hlášku „poslouchám jazz“ a  ona na to, že miluje Milese Davise. „Hmm ten je dobrej“, potvrzuju a nedávám na sobě znát, že vím prd o koho jde. Druhý den spěchám půjčit si toho Milese Davise. Zjišťuji, že jde o úplně jiný druh jazzu, ale že jde také o „výborného trumpetistu“, a tak si půjčuji další a další.

No a teď? Teď hrdě prohlašuju, a myslím to smrtelně vážně, že jazz mi zachránil život. Miluju ho, stál se mou součástí a já bych rád byl součástí jeho (i když to se asi nestane). Začal jsem hrát na trubku, která se mi stala milenkou na život a na smrt. Mám-li deprese pustím jazz a deprese nemá šanci. Chci-li zapomenout vezmu trubku a hraju a hraju.

Tato stránka vznikla proto, že nevím jak dát na jevo svou neuhasitelnou lásku k jazzu. Proto jsem udělal alespoň toto málo. Pocta všem jazzmanům, zejména trumpetistům známým i neznámým.

- Michal HU jr. (HU JI GUO)

This page originated May 23nd 2002 by Michal HU jr. Most of text are from downbeat.com, Translation by Honza Moštěk; optimalizated for Ms IExplorer 800x600